Když se mluví o kloubech, většina lidí si představí profesionální sportovce, běžce nebo kulturisty, kteří je výrazně zatěžují. Jenže klouby potřebujeme všichni – a všichni bychom o ně měli pečovat. Existuje přitom spousta mýtů, které nás často vedou k tomu, že o klouby začneme pečovat až tehdy, kdy se ozvou první signály, že něco není v ideální kondici. Podívejme se na ty nejčastější.
Mýtus č. 1: Péče o klouby je jen pro sportovce
Mnoho lidí si myslí, že pokud nejsou vrcholoví sportovci, nemusí se o klouby vůbec starat. Opak je ale pravdou. Naše klouby každý den nesou váhu těla, tlumí nárazy a umožňují nám pohyb – i při obyčejné chůzi na zastávku nebo vstávání z postele.
Navíc s věkem dochází k přirozenému úbytku kolagenu a ztenčování chrupavky. Klouby tak potřebují podporu i u těch, kteří nikdy žádný extrémní sport nedělali.
Mýtus č. 2: Když klouby dávají o sobě vědět, je to vždy artróza
To, že klouby někdy nejsou tak „poslušné“, ještě neznamená, že jde o artrózu. Klouby mohou reagovat na nezvyklou fyzickou aktivitu, mírné zatížení nebo když jsou okolní svaly a šlachy ztuhlé. Pokud ale pociťujeme opakovaně nepohodlí, je dobré kloubům věnovat více péče. Správnými návyky můžeme jejich stav dlouhodobě udržet a podpořit.
Mýtus č. 3: Stačí počkat, ono to přejde samo
Na rozdíl od drobných nachlazení si klouby žádají dlouhodobou péči. Chrupavka je tkáň, která má jen omezené možnosti obnovy. Pokud ji dlouhodobě přetěžujeme – špatným stylem chůze, nesprávnou technikou při sportu nebo nadváhou – může se postupně ztenčovat. Co jednou ubude, tělo už plnohodnotně nedoplní. Proto je lepší myslet na klouby dříve, než začnou vysílat jasné signály, že potřebují pozornost.
Mýtus č. 4: Vystačím jen s pohybem a nepotřebuji nic navíc
Pohyb je pro klouby nesmírně důležitý. Bez pravidelného zatížení by chrupavka neměla dostatek výživy, protože se vyživuje hlavně díky proudění kloubní tekutiny při pohybu. Jenže moderní způsob života, dlouhé sezení, jednostranné zatížení nebo naopak opakované tvrdé dopady (např. při běhu na asfaltu) klouby dlouhodobě zatěžují.
Proto má smysl zamyslet se i nad tím, jak kloubům pomoci zevnitř. Vhodně zvolená kombinace látek může podpořit stav chrupavek a kloubních struktur. Například glukosamin sulfát je přirozenou součástí kloubní chrupavky a přispívá k její výstavbě a pružnosti. Výtažek z avokáda a sóji (ASU) zase pozitivně ovlivňuje metabolismus chrupavky, zatímco extrakt z boswellie je ceněný pro své účinky na kloubní komfort.
Důležitou roli hrají také nativní kolageny typu I a II, které jsou součástí pojivových tkání, a vitaminy skupiny B či minerály jako mangan a měď, jež se podílejí na tvorbě pojivových tkání a ochraně buněk před oxidačním stresem. Právě tato kombinace může tvořit výživový základ, který pomáhá kloubům zůstat dlouhodobě v dobré kondici.